Mons. Marcel Lefebvre

Marcel-François Lefebvre (29. listopadu 1905 Tourcoinq - 25. března 1991 Martiqny) byl francouzský misionář, arcibiskup, a zakladatel Kněžského bratrstva sv. Pia X.

Narodil se jako třetí potomek z celkem osmi dětí. Vyrůstal v katolickém prostředí, jeho matka Gabrielle Lefebvre byla členkou III. řádu svatého Františka, a již od mládí byl připravován na kněžskou dráhu. Roku 1923 vstoupil do kněžského semináře. Studoval též v Římě na Pontificium Seminarium Gallicum a na Gregoriánské universitě. V roce 1925 dosáhl doktorátu filosofie a v roce 1929 doktorátu theologie. Po ukončení studií byl vysvěcen v roce 1929 na kněze a rok působil jako vikář v Marais de Lomme. Posléze působil jako profesor dogmatiky a exegese na semináři v Libreville. V roce 1931 začíná noviciát v kongregaci Otců Svatého Ducha. Od roku 1934 vedl seminář. Po dvou letech byl pověřen vedení mise v Danqile. V letech 1932- 1947 působil jako misionáž v Africe.

Za 2. světové války působil v Africe, jeho otec René Lefebvre byl ve Francii zatčen za účast v odboji a posléze zemřel v koncentračním táboře v Sonnenburgu. V roce 1945 byl povolán zpět do Francie, ale vydržel v ní jen 18 měsíců, protože byl jmenován apoštolským vikářem v Dakaru. Po roce působení byl již apoštolským delegátem pro celou francouzsky mluvící Afriku. V roce 1955 se stal prvním arcibiskupem v Dakaru. Během jeho působení v Senegalu  výrazně napomohl rozvoji křesťanství v této zemi.

V roce 1962 opustil na přání Jana XXIII. dakarskou diecézi a stal se biskupem v Tulle a titulárním arcibiskupem. Ovšem již po půl roce byl zvolen generálním představeným kongregace Otců Sv. Ducha. Velký zlom jeho životě představoval ll. vatikánský koncil, kde se výrazně angažoval na straně tradičních katolíků a proti „protestantizaci“ církve. Po koncilu zůstal generálním představeným Otců sv. Ducha, roku 1968 se své funkce pro nemožnost hájit tradiční nauku vzdal. Působil dále jako předseda komise pro africké katechismy.

Ve věku 65 let vypracoval stanovy kněžského sdružení, jehož úkolem je výchova a pastorace kněží. Kněžské bratrstvo sv. Pia X. bylo založeno na svátek Všech svatých v roce 1970. Již od svého založení bylo Bratrstvo kritizováno některými liberály z řad církve, nejvíce asi kardinálem Villotem. V roce svého založení bylo sídlo Bratrstva přesunuto  z Freiburgu.

Ve Freiburgu se Bratrstvo pokusil zrušit tamní biskup Pierre Mamie, ale tento úkon nebyl v souladu s církevním právem, jelikož takovéto zrušení by mohlo být učiněno pouze z Vatikánu. Za podpory rytířů Panny Marie založil seminář v Ecônu.

V průběhu let se začalo Kněžské bratrstvo sv. Pia X. šířit do dalších zemí a vysvětilo řadu kněží. V roce 1983 složil Msgre Lefebvre svou funkci a uvedl do ní svého nástupce Franze Schmidbergera.

Jelikož hrozilo, že se nenajde biskup, který byl po jeho smrti prováděl svěcení, žádal Jana Pavla ll. o vysvěcení nových biskupů. K dohodě nedošlo a tak 30. června 1988 rozhodl vysvětit čtyři nové biskupy, aby mohli pokračovat v jeho díle, i bez souhlasu Říma. Svěcení se konalo 30. června 1988 za účasti biskupa Castro Mayera jako spolusvětitele a čtyř brazilských kněží, kteří jej doprovázeli. Nově vysvěcení biskupové byli oprávněni pouze udílet svěcení, jurisdikci jim Lefebvre, aby se nedopustil schizmatu, nepředal.

                                                     Zdroj: Wikipedie