Nebát se a nakrást

Ano! Čtete správně.To měli zřejmě doopravdy v úmyslu prezident "osvoboditel" a ostatní muži 28. října 1918. Při příležitosti 90. výročí "vítězství demokratických sil" v našich zemích si připomeňme některá zajímavá fakta jež jsou spojena s prvními kroky ČSR. 28. říjen 1918 je vskutku magické datum začátku jedné velké zlodějny a to až do našich dnů, totiž tzv. republikánské zlodějny. Nová vláda začala svoji "práci" likvidací a okradením odpůrců nové republiky.

   Republika, dle vzoru ruských bolševiků okradla o vše nejprve panovníka bl. Karla I. Rakouského a celou jeho rodinu. A protože se republika velmi bála, okradla raději o vše i tři malé sirotky von Hohenberg, sirotky po zavražděném Františku Ferdinandovi ďEste, přestože nebyli Habsburky a neměli tedy ani nárok na trůn (1).

   Následovala šlechta, pracovití a proto i majetní lidé a také Církev katolická. Vítr 28. října přeci fouká z pekla.

  Nová československá vláda začala svoji existenci diskvalifikací  potencionálních odpůrců nové republiky. Vydala zákon, jimž se zrušily šlechtictví, řády a tituly(2). Agrární reforma s tím úzce souvisela.

   Současnému člověku texty Zákona o zabrání pozemkového majetku z 16.4.1919 velmi připomínají jakousi rudou příchuť socialistického vidění světa, v němž je třeba se vypořádat s majetnými "nepřáteli", v pozdějších dobách by se řeklo "třídními nepřáteli státu". Pro ukázku uvádím některé paragrafy tohoto záborového zákona:

  "Na základě usnesení Národního shromáždění nařizuje se:

§ 1 Aby byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, zabírá se státem velký majetek pozemkový (§2), ležící v území Československé republiky, v to čítajíc velký majetek vázaný, a zřizuje se úřad pozemkový.

§ 2 velkým majetkem pozemkovým jest rozuměti soubory nemovitostí s právy, která jsou spojena s jejich držením, jestliže výměra náležející v území Československé republiky vlastnicky jediné osobě nebo týmž spoluvlastníkům je větší než 150ha půdy zemědělské (rolí, luk, zahrad, vinic, chmelnic ), nebo 250ha půdy vůbec. Manželé nerozvedeni se považují za osobu jedinou.

  § 6 Osoby, které podle práva občanského jsou oprávněny hospodařiti na zabraném majetku, pokud nebude státem převzat, jsou napříště povinny na něm hospodařiti řádně. O následcích porušení této povinnosti, jakož i o povinnostech o ochraně osob na zabraném majetku zamněstnaných budou dána zvláštní ustanovení.

  § 9 O náhradě za převzatý majetek bude rozhodnuto zvláštním zákonem. Zvláštním zákonem provede se zásada, že bez náhrady bude převzat majetek příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny habsbursko-lotrinské, majetek nadací spočívajících na právech ze šlechtictví zrušeného dekretem ze dne 10.12.1918, čís.61 Sb., tedy; majetek, jehož užívání zakládá se na výkonu funkcí, úřadů a důstojenství cizozemských, nebo který s takovou funkcí, úřadem nebo důstojenstvím jest spojen; majetek bezprávně nabytý; majetek osob, které se hrubě provinily proti československému národu ve světové válce; konečně majetek, který podle ustanovení zákonů finančních připadne státu jako splátka na dávku z majetku. Při převzetí zabraného majetku jest postupovati tak, aby osoby, pro které na zabraném majetku váznou práva, jako i osoby, které mají proti dosavadnímu vlastníku právo z poměru služebního, zaopatřovacího a pachtovního, nebyly kráceny.

 § 14 Je-li místní potřeba půdy naléhavá a nestačí-li pozemky zabrané, nebo žádá-li toho obecné blaho, může pozemkový úřad vyvlastniti půdu i pod meze stanovené § 2."

Celé pozadí při vydání zákona o zabrání velkého majetku pozemkového Národním shromážděním je značně ovlivněno teroristickým nátlakem a hrozbou socialistů z možného zvratu revolučních poměrů. Zákon zbavil na nedohlednou dobu daleko největší část všech velkostatkářů svobody disponovat se svým majetkem a tím zasáhl do práv soukromého vlastnictví i do práv statkářských věřitelů.

  Mezi stěžejními zákony lze uvést tzv. přídělový zákon ze 30.1.1920 a zákon ze 12.2.1920. V tomto zákoně byl velkostatkář kořist, kterou převrat vydal v moc veřejnosti.

  Celkem bylo zabráno:

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku..................2 358 209 ha půdy

na Slovensku a Podk. Rusi................................1 661 965 ha půdy

Agrární reforma se dotkla citelně i lesního hospodářství. V záboru bylo 2,5 milionu ha lesní půdy tj. Zábor se dotkl 33% všech cukrovarů, 41% všech pivovarů a 37% všech lihovarů.

Zákon též zabral i církevní majetek:

                                         půda zabraná v ha           půda nezabraná v ha         celkem ha

Čechy, Morava, Slezsko...........................................235.441...........................30.000.........................265.441

Slovensko a Podkarpatská Rus...............................146.262..............................8.400........................154.262

                                                                                                                                                    K.P.

Též je znám případ Řádu Německých rytířů, kterým byl majetek poprvé ukraden po I. světové válce a kdy řád podal žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. I přesto,že nález vyzněl ve prospěch řádu,byl řád pozemkovou reformou okraden o 10% pozemkové držby. Druhé okradení se pak stalo po II. svět. válce.

Hřích do nebe volající a vrchol hyenismu bylo pak okradení a vyhnání sirotků Hohenberkových. Jejich rodiče František Ferdinand Rakouský ďEste a Žofie (rozená hraběnka Chotková) zemřeli rukou srbského teroristy v Sarajevu 28.6.1914. Přesto že tyto děti nepatřily do rodu Habsburgského, bylo jim vše novými mocipány ukradeno. J.Pekař píše, jak drasticky a bezohledně si tito mocipáni počínali. Nebylo jim povoleno vzít si na památku po rodičích ani nejmenší drobnost, ani jedinou fotografii.

                                                                                                                                                M.V.S.

Literatura:

Čapka F.: Dokumenty a materiály

Buben Milan M.: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností Libri Ph. 2002

Galandauer J.: František Ferdinand ďEste, Paseka 2000

Motyčka J.: Církevní velkostatky v naší republice, Praha 1926

Ráček B.: Československé dějiny

Pekař J.: Omyly a nebezpečí pozemkové reformy