Sv.Pius X. a císař František Josef

Na internetu se v poslední objevila poznámka ohledně údajného dopisu Jeho Svatosti sv. Pia X., který byl adresován císaři Františku Josefovi I., kde ho papež údajně proklíná za to, že rozpoutal válku. Toto tvrzení je lživé. Sv. Pius X. nikdy tento dopis nenapsal. Pokud si čtenář hlouběji ověří tuto skutečnost (například v knize od Yves Chirona, Saint Pius X.- Restorer of the Church), brzy zjistí, že opak je pravdou. Sv. Pius X. věřil až do své smrti, že Rakousko je v právu, když vyhlašuje válku Srbsku. Jeho blízký spolupracovník kardinál Merry del Val později potvrdil, že tento dopis neexistoval a dokonce se nenašel ani v rakouských ani římských archivech. Jediné, co si sv. Pius X. přál, byl samozřejmě mír. Nechtěl válku. A často o této světové válce kardinálovi Merry del Val hovořil. Je také důležité říci, že několik měsíců před touto událostí podepsal Řím konkordát se Srbskem. Sv. Pius X. a kardinal del Val měli velký zájem na udržení Rakouska-Uherska. Potvrzuje to kniha prof. Auberta, Pio X. tra restaurazione e riforma, v časopise La Chiesa e la Societá industriale, vol. XXII/1 na straně 153., kde se píše, že Rakousko bylo viděno v očích papežových jako poslední katolický stát, který stojí mezi dvěma mlýnskými kameny - pravoslavným fanatizujícím slavismem Srbska (potažmo Ruska) a německým militarizujícím protestantským Pruskem. Tato rakouská monarchie si navíc udržela kontakty s Vatikánem na rozdíl od ostatních evropských zemí, kde docházelo k rozluce Církve a státu (viz. případ neblahé Francie, kulturní boj v Bismarkově Prusku, proticírkevní režim v Portugalsku atd.). Takže informace na internetu je od základu falešná a rovněž dikce údajného dopisu neodpovídá stylu sv. Pia X., který by nikdy nenapsal ponižující věty, které diskreditují osobu papeže, resp. císaře. Tady je vidět, že někteří pisatelé vytrhávají věci z kontextu a vzniká z toho dezorientace. Důležité je rovněž připomenout, že rakouská monarchie již více jak 150 let zápasila s principy roku 1789 a liberalismem a byla neustále podminovávaná romantizujícím nacionalismem a liberalismem ve všech podobách společenského, náboženského a politického života a stala se obětí tohoto moderního běsnění